Úspěšný pokus o zápis do České knihy rekordů

Máme za sebou náročných 24 hodin, kdy jsme hráli kubb nonstop – úspěšně jsme se pokusili o zápis do České knihy rekordů! Ale vlastně to nebylo „pouze“ o hraní kubbu 24 hodin, předcházely tomu poměrně velké přípravy. A já bych vám to všem moc ráda všechno přiblížila, tak si pojďte přečíst, jak to vlastně celé začalo a jak ten náš velký den D proběhl..

Standa ke konci roku napsal agentuře Dobrý den, přes kterou je možné se zaregistrovat k pokusu do České knihy rekordů s myšlenkou, že bychom se pokusili o vytvoření prvního českého rekordu v hraní kubbu. O této myšlence nikomu neřekl, tak to pro nás pro všechny bylo velké překvapení. Po zjištění všech podrobností nás o tomto záměru Standa informoval a většina jsme se chtěli této akce zúčastnit. Oficiálnímu rozhodnutí ještě předcházelo jedno společné setkání, abychom si řekli detaily a jak by to celé vůbec mohlo probíhat. Nic tedy nebránilo tomu, aby jsme náš pokus oficiálně přihlásili. Datum bylo stanoveno na 4. – 5. 6. 2021 v Občerstvení U Hastrmana.

V první řadě bylo potřeba vymyslet jakou formou vám všem oznámíme, co zase chystáme. Standa opět nezklamal – přišel s nápadem na video, ve kterém poděkujeme zároveň i našim sponzorům, protože jejich finanční podpora je pro nás opravdu důležitá a bez nich bychom dnes nemohli turnaje dělat tak, jak je děláme. Video se nakonec povedlo – ve složení Standa, Kačí a Barča jsme to zvládli natočit! https://www.youtube.com/watch?v=GBuSzehwsd8&t=14s

Dalším krokem byl plakát, který si vzala na starost Barča, která přišla s krásným návrhem. 

Všechno jsme to zveřejnili a začali řešit další technické věci. Důležité byly halogeny a zajištění online přenosu po celých 24 hodin. Halogeny vyřešil perfektně Jirka, a týden před samotným rekordem byl testovací večer – několik členů hrálo do večerních hodin pod zapnutými halogeny. Online přenos jsme řešili s naším ajťákem Jirkou, kterému bych i tady chtěla moc poděkovat za pomoc – bez něj by tyhle technické věci nebyly. Nakonec jsme vysílali přes aplikaci v telefonu rovnou na náš YouTube kanál. Ještě jsme v týdnu diskutovali nad tím, jak vlastně budeme hrát – nakonec jsme se domluvili na 2vs2.

Ve čtvrtek připravili kluci bannery okolo hřiště, vytyčili hřiště a ještě stihli i potrénovat. Den D nastal! 4. 6. jsme se od 16 hodin začali scházet na místě. Postavili jsme naše stany, abychom měli zázemí a chránili nás aspoň trochu v případě deště a slunce – jeden ze stanů sloužil také o kousek dál jako noclehárna, kde jsme měli připravené spaní.

Sociální sítě si vzala pod svá křídla Barča, která se jim věnovala celých 24 hodin a dělala to moc dobře! Po celou dobu jste tak mohli sledovat i příspěvky touto formou. Dokonce po celou dobu komunikovala s kubbaři z Ameriky a Německa, kteří nám svou podporu vyjadřovali na Instagramu! Zaznělo také to, že je to inspirace pro ně. 

Ještě jsme zprovoznili online přenos – naše streamovací studio bylo připraveno na zabodnutých vidlích a najednou bylo 16:58. Po celou dobu jsme hráli naším interním husineckým hracím systémem a první zápas v 17:00 začal. Euforie a nadšení pociťoval asi každý z nás. Tady si troufnu dodat, že si nedokázal nikdo z nás představit, jak náročné to vlastně bude a že 24 hodin zase tak rychle neuteče. Mařenka přenos zapnula v televizi u Hastrmana a když jsme šli pro občerstvení, tak jsme mohli sledovat zápasy nejen my, ale i další návštěvníci – to byl další moment, při kterém jsem alespoň já měla husí kůži.

Od prvních zápasů u hřiště seděli i fanoušci, kteří nám vyjadřovali podporu (byli s námi i v půl třetí ráno!) a vrátili se i v sobotu odpoledne, děkujeme! Měli jsme zásobu jídla – Barča napekla, Lenka nám poslala rovnou dva plechy koláčů a Jiřinka přivezla své výborné řízečky! V lednici jsme měli připravené i buřty, ale oheň jsme nakonec ani nestihli založit.

rbt

Zápasy jsme si psali dopředu, aby každý věděl, kdy bude hrát a bylo důležité vědět, kdo je k dispozici a kdo může hrát. Jakmile skončil zápas, hned začal další. Proběhla první kontrola komisařem Tomášem – zkontroloval nás, udělal fotodokumentaci a zase odjel. Před půlnocí jsme ještě stihli překolíkovat hřiště – jakmile spadl král, několik z nás s pásmem běželo na hřiště a zbylý hráči stavěli hřiště pro další hru, která navazovala na tu předešlou. 

Od půlnoci jsme měli dané „kubbové hlídky“, ale stejně jsme nakonec zůstávali vzhůru skoro všichni – průběžně někteří z nás odcházeli spát a kolem páté ranní se to začalo lámat. V jednu chvíli šlo spát víc hráčů, tak jsme se museli stále hlídat, aby byl vždy připravený někdo další. Doprovázela nás muzika a ne jednou jsme si stihli i zatancovat a zazpívat! Jedním ze stanovených „pravidel“ bylo to, že s hracím týmem byli vždy připravený další dva hráči jako náhradníci, kdy bylo potřeba někoho rychle vystřídat – hra musela pořád běžet. Noc byla celkem teplá, ale nad ránem začalo trochu pršet – naštěstí jen chvilku a nemuseli jsme tak hrát v dešti delší dobu. Hru při svítání ozdobila nádherně barevná obloha.

V sobotu ráno nás překvapila Ifča, která nám přinesla snídani – muffiny, které byly luxusní a všechny nás tím moc potěšila. Ranní káva a sladké dobroty byla ideální kombinace. Postupně jsme se u hřiště už zase potkali všichni a na řadě bylo ještě jedno, poslední, překolíkovaní. Slunce o sobě začalo dávat vědět a asi nejen mně začínalo být jasné, že to bude ještě dlouhých několik hodin. Podpořit nás přijeli další fanoušci – tentokrát cyklisti z Brandýska. Venda s Pepíčkem využili nakoupené buřty a k pozdnímu obědu nás čekal výborný buřt guláš. 

Odpoledne bylo alespoň pro mě nejvíc náročné. Bylo poledne a pátá odpolední se mi zdála nekonečně daleko (tenhle pocit se u mě nezměnil do čtvrté hodiny odpolední). Únava už dopadala postupně na všechny, někteří pospávali, další se ještě vybičovali k dalším výkonům.. Co vám budu povídat, náročné to vážně bylo. Čím víc se blížil náš čas, sobotních 17:00, začal Venda hlásit, že od 17:30 startuje další turnaj – to určitě! Ale bylo to vtipné odlehčení situace. 

Počasí nám „přálo“ – sluníčko pražilo, co to šlo! Všichni jsme se schovávali ve stínu. Zároveň hrozily v odpoledních hodinách bouřky, tak se z několika z nás stali rosničky a pečlivě sledovali radary. Pár černých mraků se kolem nás stahovalo, i to v jednu chvíli vypadalo, že nás to vážně nemine, ale řivnáčská kultura nad námi držela ochranou ruku (účastníci květnového turnaje vědí)! Ještě jsme dostali od Jitky ke svačině koláčky. Taky se občas zastavil někdo z místních se slovy „jdu vás podpořit i naživo, koukáme na vás doma“. Půl hodiny před koncem našeho pokusu přijel opět komisař Tomáš a začal připravovat vše, co je papírově nutné vyřešit, aby byl pokus úspěšně zaevidovaný. Konec se blížil, únava stoupala. Nejčastější vtípek? „Tak to by byla sranda, kdybychom teď přestali hrát!“ Pořád jsme si všichni hlídali, aby byly připravené další týmy. 

A pak už to začalo – 10, 9, 8, 7, .. odpočítávání! A najednou to bylo! Všichni jsme si plácali a já přiznávám, že jsem byla dojatá – věřím, že jsem nebyla sama, kdo měl slzy dojetí v očích. Mám je vlastně i teď, když na to všechno vzpomínám. Objetí kolem ramen v kruhu, jásání a pokřik „tak jsme první no a có!“ jsme si užili! Standa poděkoval na YouTube všem, kteří se dívali a podporovali nás. Nechyběla děkovačka. Komisař Tomáš nám pogratuloval, následovala společná fotka a najednou bylo po všem. Emoce cloumaly v každém z nás. Všechno jsme uklidili, dali si společně ještě pití a postupně se všichni rozjeli do svých domovů – únava byla neuvěřitelná. 

Ráda bych nakonec poděkovala všem vám, kteří jste nás podporovali! Ať na místě, nebo online, bylo to moc povzbuzující!!! Díky patří i sponzorům, bez jejich finanční podpory bychom si nemohli připravit takové zázemí, jaké máme. A hlavně Mařence za poskytnutí Hastrmana, opět se o nás o všechny starala výborně a i ona se rekordu zúčastnila! 

Jsem na nás na všechny hodně pyšná!

Tohle byla vážně jízda!

Jsme rekordmani!

#ceskerekordy

Pár zajímavých statistických údajů:

◄ za 24 hodin jsme stihli zahrát 87 her

◄ nejkratší hra – 1:47 (vítězové Adam a Kačí)

◄ celkem se rekordu zúčastnilo 18 členů našeho spolku –  7 žen a 11 mužů

◄ během rekordu se vypilo celkem 159 piv

◄ nejdéle nespal Tomáš – poprvé si šel lehnout až kolem sobotního poledne

◄ propagační video má přes 300 zhlédnutí

◄ celý pokus jsme vysílali online na našem YouTube kanále: celkový počet zpráv v chatu 39, maximální počet souběžných diváků 21, celkový počet zhlédnutí 644

◄ ještě ve 2:30 z pátka na sobotu nás na místě podporovali fanoušci

◄ po celou dobu s námi na Instagramu komunikovali a podporovali nás kubbaři z Německa a USA, náš stream sdílel i jeden z největších turnajů ve Švýcarsku

5. ročník Husinec KUBB OPEN

Po několika měsících jsme začali plánovat první turnaj v roce 2021. Troufnu si říct, že se vážně všichni moc těšili a do posledního dne doufali, že se opět něco nezmění. Datum bylo začátkem roku stanoveno na 22. 5. 2021

U Hastrmana jsme se sešli už v pátek – je potřeba připravit hřiště, navozit naše sety, stany, postavit bannery.. Ono se to nezdá, ale zabere to něco málo času. Když jsme už měli skoro hotovo, tak se objevil první tým z daleké Moravy – Kůzelný Kajtron naRubi a strávili s námi doslova celý víkend. Objevilo se pár dalších kubbařů a nechybělo ani večerní posezení nad dobrým točeným pivkem.

V sobotu ráno jsme se na hřištích potkali poměrně brzy ráno a dokončili tak rozdělanou práci z předešlého podvečera. Týmy se sjížděly podle časového harmonogramu a po krátkém občerstvení (a taky zaplacení startovného), jsme mohli po rozlosování EKA systému začít s prvním zápasem. Celkem bylo 22 týmů, 12 hřišť a 6 hracích kol, ve kterých každý tým postupoval a sestupoval podle svých herních výsledků. Po 4 kolech byla pauza na oběd, kdy nám Občerstvení U Hastrmana nabídlo opět skvělé menu! Nechybělo grilování a výborná polévka! Mařenko, skvělá práce, děkujeme za perfektní zázemí!

Po dohrání 6 kol prvních 16 týmů postoupilo do hlavního pavouka – o co nejlepší umístění za náš spolek bojovali Pinďové, Myšpulíni, Husinec GANG a Zelenáči. Zbylé týmy ve hře také pokračovaly, a to ve skupině nadějí – za nás Šungiťáci, SpOlo Ptáci a Osmička. Počasí se střídalo a když se odpoledne obloha zatáhla, začal foukat vítr a dokonce začalo i pršet, tak se přiznávám, že jsem měla trochu obavy – po zkušenostech z MČR 1 se už upřímně děsím tak šíleného počasí. Ale za chvíli bylo po všem a sluníčko mi dodalo velké uklidnění!

Po prvním kole pavouka jsme měli přesně 50% úspěšnost – do pravé části pokračovali Pinďové a Myšpulíni. A tady je čas pro to, aby všichni věděli, že tento turnaj byl historicky nejúspěšnější pro Myšpulíny! Najednou jsme odpoledne seděli u hřiště a fandili Myšpulínům v jejich prvním semifinále! Tento velký zápas hráli proti Našrot a po boji bohužel prohráli 1:2, ale nemají se vůbec za co stydět! Nejspíš je tento úspěch i díky jejich novému trenérovi, co Tome? Na dalším hřišti zároveň o finále hráli také Pinďové, kterým v cestě stál tým Kubb Klub Police 1 (i tady je čas pro menší dodatek – Police složila na turnaj celkem 4 týmy!). Bohužel nám to o kousek uteklo a ve finále jsme tak neviděli žádného našeho zástupce. Na druhou stranu je nutné přiznat, že Police si tak po svých výborných výkonech už v loňském roce zahrála hned na prvním turnaji v letošním roce ten nejdůležitější zápas. Finále a zápas o třetí místo se již tradičně začínalo ve stejný čas – ve finále proti sobě stáli Našrot a Kubb Klub Police 1, o třetí místo nás čekal boj Vanitas proti Vinnare (nebo spíš Klárce s Vinnare?).

Bylo se na co dívat a zapadající slunce na atmosféře přidávalo. I když pro některé hráče bylo dost nepříjemné, pro fanoušky příjemné po celém dni, kdy se počasí střídalo jako na houpačce a věřím tomu, že každý z nás si užíval hřejivý pocit slunce. Ještě bych se vrátili ke skupině nadějí, kde bojovali i naši zástupci a celkem 6 týmů si zahrálo jednu skupinu, každý proti každému. Zápasy se nijak nezdržovaly a skupina tak byla dohrána ještě před semifinálovými zápasy.

Ale zpátky k finálovým soubojům a jak to vlastně celé dopadlo.. Za hezké fanouškovské kulisy se zápasy dohrály za světla. Našrot se podařilo po třetí v řadě vyhrát tento turnaj, mohli se tak radovat ze zlatého hattricku – myslím, že i pro ně to bylo po těžkých zápasech, kdy proti nim stály opravdu kvalitní mančafty.  

Proběhlo samozřejmě vyhlašování vítězů a oceňování týmů. Svou slávu si užili hlavně Myšpulíni – už jste někdy viděli kubbaře, jak na trávě skáčou rybičku, jako hokejisté po vítězném zápase? My jo! Děkujeme všem za účast! Věřím tomu, že všichni si to užili a byli rádi, že můžou zase hrát a hlavně to, že můžeme být zase spolu!

Konečné umístění týmů:

1. Našrot

2. Kubb Klub Police 1

3. Vanitas

4. Vinnare

5. – 6. místo Pinďové, Myšpulíni

7. – 8. místo Zelená je tráva, Kůzelný Kajtron na rubi

9. – 12. místo Husinec GANG, Trio, PMK

13. – 16. místo Mach 3, Mordbanda Vršovka, Okálníci, Zelenáči

Skupina nadějí:

1.Ejčbi boys

2. Šungiťáci

3. Osmička

4. Baroni

5. Lemuár

6. SpOlo Ptáci