Po dvouletém odkládání se mohlo konečně uskutečnit 3. Mistrovství Evropy v německém Wismaru pořádáné EKA (European Kubb Asociation). Termín byl stanoven na 1. – 2. 7. 2022. My jsme byli registrovaní celé dva roky a nakonec jsme z našeho spolku jeli v této sestavě – Standa, Jiřinka, Kačí, Áda, Tomáš, Venda, Pepíček a Klárka (jako fanoušek). Bylo před námi velké kubbové dobrodružství! Mistrovství se vždy zúčastnilo poměrně velké množství českých hráčů a fanoušků, tentokrát česká výprava čítala 30 členů! Tak si pojďte přečíst, jaké to kubbové zahraniční setkání v roce 2022 bylo!
1. den
Čtvrtečnímu rannímu odjezdu ještě předcházelo středeční loučení s Pinďou u pivka – nezapomněli jsme si připomenout stejné fráze, jako když jela česká výprava do Holandska, ale nám se naštěstí povedlo jít opravdu brzy spát. Ráno jsme usedli do dvou aut, do navigace jsme zadali „Wismar“ a začali jsme počítat první ujeté kilometry. Po celou cestu jsme si psali s druhým autem, který řídil Venda, jak na tom jsou. Sledovali jsem také sociální sítě a koukali, jak na tom jsou další auta, která vyjela opravdu ze všech možných koutů naší republiky. Poslední zastávka v Čechách, občerstvení – Jiřinky řízky přišly rozhodně vhod a pak už jsme překročili hranice. Těšili jsme se na legendární německé dálnice, ze kterých jsme nakonec byli spíš zklamaní vzhledem k několika zúžením, ale náš cíl se každým kilometrem přibližoval.
Odpoledne jsme zaparkovali před naším ubytováním, zatleskali řidiči Standovi a odnesli tašky do zarezervovaného bytu. Po rychlém ubytování jsme se potkali s druhou naší posádkou a Fandou ve wismarském pivovaru, kde jsme se krátce občerstvili a vydali se do Bürgerparku, kde se mistrovství konalo a organizátoři si připravili zahajovací ceremoniál. Venda s Pepíčkem přivezli náš kubbový stan a měli jsme tak připravené zázemí pro českou výpravu. Celé to bylo ve velmi přátelské atmosféře, celá kubbová Evropa na jednom místě a spokojená, že se opět vidíme. Po ceremoniálu proběhla EKA schůzka, které jsme se také zúčastnili a do této evropské asociace jsme jako Česká republika vstoupili. Taky jsme si vyzvedli u pořadatelů připravené visačky se jmény hráčů a týmů, které jsme používali během obou dnů. Na každé kartě byl QR kód, přes který jsme zapisovali výsledky po každém odehraném zápase online. Trochu jsme se toho báli, ale vzhledem k velikosti areálu, kde se hrálo, jsme nakonec všichni tento způsob ocenili. Netvořili se díky tomu fronty u stanu pořadatelů a bylo to pohodlné pro všechny. Jediná nevýhoda byla, pokud někomu došla data, neměl chytrý telefon nebo se telefon vybil. Ale všichni jsme si pomohli. Na kartě každého z nás byl i kontakt na místní taxi, které jsme se rozhodli vyzkoušet. Řidič neuměl anglicky, tak nám s objednáním pomohli místní sportovci, kteří v tu chvíli v parku cvičili a po chvíli pro nás přijel německý řidič, který jako kdyby vypadl z oka našemu herci Norbertu Lichému (toho známe například ze seriálu Lajna jako rolbaře nebo jako daňového úředníka z Comebacku). Řidič nás odvezl k pivovaru a rovnou jsme chtěli zkusit domluvit, že by nás v sedm ráno vyzvedl na stejném místě. Komunikace trochu vázla a po ukázání ručiček na hodinkách na sedmou hodinou ranní řidič pochopil. Reakce byla jednoznačná – „Chachacha, nein!“ Po večeři se ještě pár z nás vydalo na procházku po městě, další odcházeli postupně spát. Všichni jsme věděli, jak náročný herní program nás čeká v dalších dnech. Systém turnaje se nezměnil – v pátek turnaj 1vs1, v sobotu 3vs3 a v pátek večer se ještě rozehraje kategorie 6vs6, která se dohrává v sobotu.
2. den
Budíček byl na páteční ráno nastaven jako do práce a předpověď počasí neříkala nic dobrého, vypadalo to na déšť. Proběhla rychlá snídaně, zabalení batohů s dalšími vrstvami oblečení a pak už jsme opouštěli náš byt. Do Bürgerparku jsme šli nakonec pěšky – vzhledem k přetrvávajícím proticovidovým opatřením v autobusech veřejné dopravy. Do areálu jsme všichni přicházeli za deště a sledování radarů v telefonech nikomu z nás na náladě nepřidalo. Naštěstí bylo ještě celkem teplo, ale několik z nás nezapomněla pronést vzpomínku na MČR kategorie 1vs1, které jsme pořádali u nás v Husinci a pršelo nám opravdu celý den. Náš připravený husinecký kubbový stan jsme ocenili opravdu všichni, aspoň jedno místo, kde bylo sucho. Start turnaje se oddálil, pořadatelé počkali, až se počasí aspoň trochu uklidnilo a déšť na chvíli ustal. Hrálo se celkem 10 zápasů – 8 základních kol a 2 nadstavbové. Celkem se této kategorie zúčastnilo 221 hráčů, do hlavního pavouka postoupilo TOP 16 nejlépe umístěných hráčů a v tomto pavouku jsme měli české zastoupení – David Vlček (KK Police) a Radek Ježek (KK Vršovka)! Bohužel na soupeře nestačili a vypadli v prvním kole, ale je to obrovský úspěch! Ostatní hráči se snažili vybojovat ještě další výhry na své konto v dalších dvou kolech, aby vybojovali co nejlepší umístění kvůli zápasům v kategorii 6vs6. Nakonec jsme odpoledne zjistili, že do další části turnaje pošleme dva týmy. V obou jsme měli zastoupení hráčů našeho husineckého spolku. První tým – Venda, Radek Ježek, David Vlček, Standa Holakovský, Petr Forst, Tomík Vajda, druhý tým – Standa, Patrik Velc, Karel Röhrich, Tomáš Cvejn, Pavel Franc, Josef Martinec.
Poměrně dlouhou pauzu mezi zápasy o medaile kategorie 1vs1 a rozehrání skupin 6vs6 jsme většina využila pro cesty do našich ubytování a převlečení do suchých oděvů – ještě jednou velký dík Pétě, že nás rozvezla autem a počkala na nás! To nás rozhodně zachránilo! Po skvělých finálových zápasech kategorie 1vs1 se odehrály skupiny 6vs6. První tým v závěrečném zápase porazil výběr ze Švýcarska a zajistil si postup do semifinále! To bylo v programu až v sobotu večer.
Všichni jsme byli vyčerpaní, takže jsme vyrazili směr centrum. Nám (Kačí, Standa a Jiřinka) se pěšky moc nechtělo, tak jsme si nechali od organizátorů zavolat taxi, ale to bohužel nevyšlo a docela dlouho jsme čekali. Najednou se u brány objevil hlavní pořadatel v transportéru a po vysvětlení situace zavelel, že jeden si sedne dopředu a dvě dozadu – ano, jeli jsme vzadu mezi kartony krabic. Po chvíli auto zastavilo a místo našeho výstupu do auta přistoupili Švýcaři. Po další krátké chvilce jsme opět zastavovali a do auta přistoupil náš Stanyny, kterého jsme odvezli kousek k ubytování. Když už jsme si mysleli, že vážně vystupujeme my, tak do auta přistoupili Rakušané. Cesta to byla veselá, všichni jsme spokojeně vystoupili v centru a s „good night to everyone“ jsme se rozdělili.
3. den
Sobotní ranní počasí bylo už mnohem lepší! Do oken nám svítilo slunce! Srdce každého z nás zaplesalo, že snad tento den nebudeme hrát v dešti. Cestou do Bürgerparku jsme si koupili snídani a po přivítání s dalšími hráči jsme šli hrát první kolo. Počet zápasů byl stejný jako v pátek, tj. 8 základních kol a 2 nadstavbové. Kategorie 3vs3 se zúčastnilo 68 týmů a do bojů o medaile postoupilo TOP 16 nejlépe umístěných týmů. Na české základně to byly nervy do poslední chvíle, několik českých týmů mělo totiž šanci se do tohoto pavouka probojovat! Mezi nimi byli i naši Pinďové! Ale nakonec to bohužel nevyšlo. Ani pro jeden tým. Ale každý přistoupil zodpovědně i k posledním zápasům, přece jen šlo o co nejlepší umístění v Evropě.
Odpoledne jsme se všichni uchýlili k fandění finálovým zápasům 3vs3. A s velkým očekáváním jsme čekali na semifinále 6vs6. Naším prvním soupeřem byl výběr z Belgie. Česká fanouškovská základna usedla a silným fanděním jsme hnali naší nejlepší šestku k medailím. Bylo to opravdu neuvěřitelné! Kluci to zvládli a hráli jsme finále proti Švédům!
Velký historický okamžik a milník pro český kubb! Zápas to byl dlouhý a napínavý, plný opravdu krásných hodů. Jeden, který patří k těm hodně důležitým, zůstane v paměti asi nám všem – Guču v jedné fázi shodil naprosto neuvěřitelnou čtyřku, která nás udržela ve hře! Všichni jsme bouřili, byl to opravdu neuvěřitelný hod! Jelikož zápas trval dlouho, o evropských šampionech rozhodl jeden zápas. Bylo to neuvěřitelné, hrálo se se všemi kubby, čekalo se na jediné zaváhání na obou stranách. A nakonec jsme se radovali my! Nastala totální euforie, to je obrovský úspěch pro český kubb! Proběhlo tradiční vyhlašování všech kategorií a předávání medailí, poděkování všem organizátorům a začala párty. My jsme se postupně rozešli do svých domovů.
4. den
V neděli dopoledne jsme docela dost dlouho vyspávali, zabalili věci a ještě jsme se šli projít po městě. Zastavili jsme se u lodí, které nabízeli občerstvení v podobě čerstvých ryb na mnoho způsobů. A tam jsme se teda rozhodně zastavili! Procházka po přístavu i historické části města a poté rozlučkový oběd s druhou husineckou posádkou (a Fandou a Košíkem) opět v pivovaru.
Po zaplacení proběhla ještě společná fotka a pak už jsme do našich navigací zadali cíl „Praha“. Při zpáteční cestě jsme párkrát zastavili, únava už byla znát na všech a zůstávali jsme v kontaktu s ostatními posádkami. Asi 45 km před hranicemi s naší domovinou nám zavolal Pepíček a druhou větou nás trochu rozhodil – „Kolik máte v autě volných míst?“. Neměli jsme žádné volné místo a ještě se smíchem jsme odpověděli, jestli si dělá srandu nebo co se děje. Bohužel měli problém s autem a bylo jasné, že až domů nedojedou. Volali jsme si a 30 km před hranicemi auto opravdu dojelo. Byli jsme několik kilometrů za nimi, takže jsme u nich alespoň zastavili a s informací, že budou čekat na odtah jsme jeli.
Klárku vyzvedl tým Našrot a na odtah tak čekal Pepíček s Vendou. Nakonec pro ně přijel odtah až kolem jedenácté večer, tak to byl opravdu báječný návrat domů. I pár dalších aut mělo problém pro změnu s naftou, ale všichni v pořádku dojeli domů! Příští rok ještě není jasné, jaká země bude mistrovství pořádat, ale pár kandidátů je. Tak se nechme překvapit.
Všechny kompletní výsledky: Live Results – Kubb Europe
Záznamy všech finálových utkání:EKA European Kubb Association – YouTube
Konečné umístění:
Kategorie 1vs1
76. místo Venda
112. místo Standa
157. místo Áda
186. místo Tomáš
187. místo Jiřinka
197. místo Kačí
198. místo Pepíček
Kategorie 3vs3
21. místo Pinďové (Standa, Venda a Jiřinka)
50. místo Husinec GANG (Áda, Tomáš a Kačí)
Kategorie 6vs6
1. místo Česká republika (Venda, Radek Ježek, David Vlček, Standa Holakovský, Petr Forst, Tomík Vajda)